Dnes slaví Rostislav

Kontakty

Obec Loučky
Loučky 34
511 01  Turnov

Telefon: 727 822 787
obecloucky @ seznam.cz

 

Úřední hodiny:
Pondělí: 16:00 - 18:00

Středa 16.00-18.00
(po ohlášení nebo domluvě)

 

IČ:  00580830

 

účet:
78- 9892230207/0100

 

ISDS: xz4auru

Úřední deska

Vyvěšeno:
12.4.2021

Vyvěšeno:
12.4.2021

Vyvěšeno:
12.4.2021

Vyvěšeno:
8.3.2021

Vyvěšeno:
8.3.2021

Knihovna

Knihovna

Knihovna je umístěna v budově obecního úřadu, ve středu obce. Je otevřena pro veřejnost vždy v pondělí navečer. Je možné si návštěvu domluvit i na jiný den.

Celý článek...

Škola v Loučkách

První škola byla postavena v roce 1804. Do té doby se vyučovalo v soukromých domech na různých místech obce a působili zde jen laičtí učitelé. Byla to malá roubená stavba krytá šindelem (čp. 34). Malý byt v ní užíval i učitel. Prvním řídícím učitelem tenkrát jednotřídní školy byl František Ďoubalík.

 

Patronát nad školou přijal už v roce 1802 rovněž hrabě František Antonín Desfours. Školu navštěvoval velký počet dětí z širokého okruhu okolních obcí (Rakousy, Zbirohy, Michovka, Besedice, Koberovy, Hamštejn, Vesec, Prackov, Smrčí, Klokočí), proto byla v roce 1855 škola jednotřídní povýšena na školu dvoutřídní. Druhá třída však vyučovala mimo školu v čp. 19. V listopadu r. 1867 bylo oficiálně povoleno odškolení osad Prackov, Smrčí a Vesec (v roce 1901 i Klokočí) od školy v Loučkách. Základní kámen k nové školní budově byl položen 4. května r. 1882, byla postavena nákladem 1669 zlatých a od 2. listopadu 1883 se zde již vyučovalo. Svou podobu si budova udržela prakticky do dnešní doby. Reliéf hrajících si dětí byl pořízen v roce 1955 a na jeho realizaci byla pořádána sbírka. Vznikl jako klauzurní práce studenta UMPRUM Praha Ladislava Ježka z Michovky, žáka Karla Štipla. Škola byla zrušena v roce 1979, od té doby navštěvují loučecké děti školy turnovské a železnobrodské.

Budova školy nyní slouží jako:

Výstavní zastavení - je zde umístěn Loučecký betlém -  (původně mechanický), stavěný v kostele sv. Antonína, měl mohutné  terasovité uspořádání na zvláštní poschoďové dřevěné konstrukci. Ve skutečnosti se ale jedná o dva odlišné soubory betlémových figur. Menší, a pravděpodobně starší soubor, jehož řezbářské zpracování prozrazuje znalost díla významného řezbáře železnobrodského regionu Josefa Salaby z Dlouhého, (tvořil v 70. a 80. letech 19. století), zahrnuje Svatou rodinu s klaněním Tří králů.

K této menší části byl postupně dotvářen druhý, větší soubor, který se skládá cca z 80 lidských postav a figur zvířat (osel, krávy, býček, tři velbloudi, slon a víc jak stohlavé stádo ovcí). Autor, pro nás dnes neznámý, se projevil jako velmi zručný řezbář. Vodítkem k jeho identifikaci by možná mohl být monogram „CR“, který najdeme na opasku myslivce. Postavy, ve velikosti cca 13–16 cm na výšku (u stojících postav), s ušlechtilým vzezřením, dobře modelované a s vyváženými proporcemi, prozrazují inspiraci autora betlémovými figurkami kralických betlémů. K obvyklým typům figur – pastýřům, „darovníkům a darovnicím“ s košíky, taškami a nůšemi, muzikantům, myslivcům, vinařům, rybářovi, kominíkovi, poustevníkovi, andělovi s Gloria ze scény Zvěstování pastýřům – přidal řezbář figury další, méně obvyklé – např. mlynáře u větrného mlýna a kolovrátkáře. Tuto část lze datovat do první třetiny 20. století. Na fotografii původní instalace je vidět mohutné pozadí - město Betlém s domy a paláci, vše dotvořené bohatou zelení a stromy. Z této části se bohužel téměř nic nezachovalo. Stejně tak byla zničena i celá mechanika původně „chodícího“ betléma, ze které zbylo jen torzo. Cca 3m2 jsou k vidění právě ve Výstavním zastavení. Jeho návštěvu si musíte dopředu dohodnout na tel.776 695 828.

Obecní úřad - úřední hodiny v pondělí 16:00-18:00

Knihovna - otevřena v pondělí, nebo po telefonické domluvě

Dvě bytové jednotky

 

 

 

Celý článek...

Církev

církev v obci

ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST KLOKOČSKÉ LOUČKY v obci Loučky pořádá své bohoslužby v kostele Sv. Antonína Paduánského, každou neděli od 11.00 hod.

 

 

 

Sbor dobrovolných hasičů

 

Z historie Sboru dobrovolných hasičů Loučky

 

Už v dubnu roku 1887 se občané Louček, Besedic, Hamštejna, Michovky a Zbiroh rozhodli založit Sbor dobrovolných hasičů.  Návrh stanov tohoto nového spolku byl schválen 23. října téhož roku. Ustavující valná hromada Sboru se sešla 30. října 1887. Jejím hostitelem byl nově zvolený velitel sboru pan František Sýkora, rolník z čp. 19 v Loučkách. Do výboru byli dále zvoleni: František Hoření, František Vele, Josef Vele, Václav Maršálek, Josef Kopáňko, František Vocásek, Jan Židů, Vojtěch Mlejnek, Josef Matěcha a Josef Krušina. Činní členové uhradili vklad 1 zlatý s měsíčním příspěvkem 10 krejcarů. Tyto prostředky společně s příspěvky obcí, pojišťovny, zemského hasičského výboru a dary jednotlivců posloužily k zakoupení prvního vybavení sboru. Už o rok později (r. 1888) se mohl sbor pochlubit první dvoukolovou stříkačkou pořízenou za 360 zlatých. Kroj a výzbroj si každý člen musel pořídit sám. V témže roce vstoupil sbor do Okresní jednoty Železnobrodské. Do výbavy sboru přibyly hasičské hadice se spojkami, dvou hákové lezecké žebříky, háky a pochodně. O deset let později v r. 1898 vystavěla obec Loučky hasičské skladiště (zbrojnici) a sbor vyměnil starou stříkačku za novou trakařovou. K požárům sbor vyjížděl každoročně – úspěšně zasahoval nejen v Loučkách, ale i v obcích okolních. Prezentoval se i na společenských akcích – k nejvýznamnějším patřilo vystoupení na Jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891. Velkou událostí se stalo zřízení „divadelního odboru“, který zahájil činnost 2. února 1897 slavnostní akademií a divadelním představením „Vodní družstvo“. Každoročně se pak konalo 4 až 6 představení, z jejichž výtěžku sbor přispíval na chudé děti, založil „pohřební pokladnu“ a pořizoval další potřebné vybavení. Další moderní čtyřkolovou stříkačku, kterou „opečovává“ dodnes, si sbor pořídil v roce 1924. Po elektrifikaci obce v roce 1928 a odstranění petrolejek z většiny hospodářství přece jen ubylo požárů a sbor se mohl větší měrou věnovat zvelebování obce (např. při stavbě sokolovny a vodovodu) a kulturně-společenské činnosti. Účast na okrskových a župních sjezdech vyměnil sbor ve druhé polovině 20. století za účast na hasičských soutěžích. Odměnou mu byla pravidelně dobrá umístění. Tři členové sboru se stali hasiči z povolání a sloužili v turnovské profesionální jednotce – František Kvarda, Zdeněk Kvarda a Liboš Hlubůček. Dnes má sbor 27 členů, starostkou je Martina Kůtková, velitelem Mirek Havlíček

 

 

 

TJ Sokol Loučky

Z historie tělocvičné jednoty Sokol Loučky

U zrodu tělocvičné jednoty Sokol Loučky stál nadšený sokol Josef Habr, truhlář z Besedic (čp. 18), který se do sokolského hnutí zapojil během svého působení mimo rodnou obec. Po návratu domů hledal vlivného spojence pro realizaci sokolských myšlenek. Našel ho v Loučkách v řídícím učiteli Josefu Bergrovi. Tak se v Loučkách v hostinci Františka Bařtipána sešli 19. listopadu 1903 s řídícím Bergerem a truhlářem Habrem i starosta Louček Josef Matěcha, František Marek z Michovky, Josef Miksánek a František Saska (krejčí) - oba z Louček, aby rozhodli o založení tělocvičné jednoty Sokol. Všichni jmenovaní se stali členy zatímního výboru, vydali prohlášení k ustavení spolku a postarali se o jeho zřízení. Žádost o potvrzení stanov byla odeslána pražskému místodržitelství 26. ledna 1904, které stanovy potvrdilo 26. února téhož roku. Jednota měla na začátku 17 členů z Louček, Besedic, Michovky, Koberov a Klokočí. Prvním starostou Sokola tehdy ještě Kostelních Louček byl zvolen řídící učitel Josef Berger. Za první tělocvičnu posloužil  hostinec u Bařtipánů, první tělocvičné nářadí odprodal Sokol Tatobity. Nejen k podpoře spolkové kasy rozhodl výbor hned v lednu 1904 o pokutách za používání němčiny ve výši 4 hal. za jedno německé slovo. Současně se vznikem Jednoty vznikla i sokolská knihovna a postupem doby přibyly další odbory Sokola – velmi pracovitý odbor pěvecký a divadelní. Výčet všech cvičení a dalších sokolských podniků za uplynulé století – slavností, přednášek, akademií, divadelních představení v hospodských sálech i v přírodě (v Trhovce pod dnešní sokolovnou), bálů, šibřinek, mikulášských zábav a silvestrovských večerů by byl opravdu úctyhodný.

A našla se i konkurence v podobě nově založeného katolického spolku Orel, který získal část členstva hlavně z řad mladých dívek. Odpovědí na to bylo zřízení ženského odboru Sokola. Řada sokolů se nevrátila z bojišť první světové války a v březnu 1919 odchází na zasloužený odpočinek i řídící učitel a první sokolský starosta Josef Berger. Novým starostou je zvolen zakladatel spolku Josef Habr a do Louček přichází nový řídící učitel František Hořák, aby jako náčelník Jednoty a jednatel spolku začal psát novou bohatou kapitolu sokolské historie. Především pak s Hořákovým jménem je spjato vybudování místní sokolovny.

K dalším velkým úspěchům Jednoty v meziválečném období patří uspořádání sletu sokolské župy Ještědské, který se konal „za krásného počasí a velké účasti obecenstva 19. července 1931“. Slet byl přínosem i pro spolkovou pokladnu, zisk zapravil něco málo z dluhů, které zbyly po stavbě sokolovny. Stejnému účelu mělo sloužit i zřízení sokolského biografu v roce 1932, které neúnavně prosazoval František Hořák. Pamětníci vzpomínali nejen na celostátní slety (na sletovou daň si Jednota musela půjčit), ale i na okrskové sokolské cvičení z 22. května 1938, které narušila právě vyhlášená částečná mobilizace. To nejhorší však teprve přišlo s obsazením republiky a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava. Zavíraly se nejen sokolovny, ale pronásledovány a uvězněny byly i tisíce sokolů a sokolských funkcionářů, kteří se stali rukojmími nově nastolené okupační moci. I tato válka zanechala v sokolských řadách tisíce mrtvých. Loučky ztratily svého sokolského náčelníka Františka Hořáka, který se jako důstojník Československé armády zapojil stejně jako stovky dalších do domácího odboje a po zatčení v lednu 1943 se už nikdy nevrátil z jičínského gestapa. Dnes jeho jméno připomíná pamětní deska na průčelí sokolovny.

Sokol Loučky jako druhý nejstarší spolek obce obnovil svoji činnost v roce 1990. V čele Sokola se vystřídali starostové Květa Vajsová, která podporovala jednotu i finančně, dále  František Saska, Ludmila Janusová a Jitka Votrubcová. Dnes je Sokol vedle místních hasičů hlavním organizátorem všech společensko-kulturních podniků v obci. Organizuje bály, diskotéky a společně s hasiči hlavně akce pro děti. I když se v sokolovně pravidelně nesportuje, mládež sokolovnu využívá k pohybu hlavně v zimě k míčovým hrám. Prapor sportovců drží loučečtí fotbalisté.

Celý článek...