Dnes slaví Gustav

Kontakty

Obec Loučky
Loučky 34
511 01  Turnov

Telefon: 727 822 787
obecloucky @ seznam.cz

 

Úřední hodiny:
Pondělí: 16:00 - 18:00

Středa 16.00-18.00
(po ohlášení nebo domluvě)

 

IČ:  00580830

 

účet:
78- 9892230207/0100

 

ISDS: xz4auru

Úřední deska

Vyvěšeno:
17.5.2021

Vyvěšeno:
8.3.2021

Vyvěšeno:
8.3.2021

Vyvěšeno:
8.3.2021

Vyvěšeno:
2.11.2020

TJ Sokol Loučky

Z historie tělocvičné jednoty Sokol Loučky

U zrodu tělocvičné jednoty Sokol Loučky stál nadšený sokol Josef Habr, truhlář z Besedic (čp. 18), který se do sokolského hnutí zapojil během svého působení mimo rodnou obec. Po návratu domů hledal vlivného spojence pro realizaci sokolských myšlenek. Našel ho v Loučkách v řídícím učiteli Josefu Bergrovi. Tak se v Loučkách v hostinci Františka Bařtipána sešli 19. listopadu 1903 s řídícím Bergerem a truhlářem Habrem i starosta Louček Josef Matěcha, František Marek z Michovky, Josef Miksánek a František Saska (krejčí) - oba z Louček, aby rozhodli o založení tělocvičné jednoty Sokol. Všichni jmenovaní se stali členy zatímního výboru, vydali prohlášení k ustavení spolku a postarali se o jeho zřízení. Žádost o potvrzení stanov byla odeslána pražskému místodržitelství 26. ledna 1904, které stanovy potvrdilo 26. února téhož roku. Jednota měla na začátku 17 členů z Louček, Besedic, Michovky, Koberov a Klokočí. Prvním starostou Sokola tehdy ještě Kostelních Louček byl zvolen řídící učitel Josef Berger. Za první tělocvičnu posloužil  hostinec u Bařtipánů, první tělocvičné nářadí odprodal Sokol Tatobity. Nejen k podpoře spolkové kasy rozhodl výbor hned v lednu 1904 o pokutách za používání němčiny ve výši 4 hal. za jedno německé slovo. Současně se vznikem Jednoty vznikla i sokolská knihovna a postupem doby přibyly další odbory Sokola – velmi pracovitý odbor pěvecký a divadelní. Výčet všech cvičení a dalších sokolských podniků za uplynulé století – slavností, přednášek, akademií, divadelních představení v hospodských sálech i v přírodě (v Trhovce pod dnešní sokolovnou), bálů, šibřinek, mikulášských zábav a silvestrovských večerů by byl opravdu úctyhodný.

A našla se i konkurence v podobě nově založeného katolického spolku Orel, který získal část členstva hlavně z řad mladých dívek. Odpovědí na to bylo zřízení ženského odboru Sokola. Řada sokolů se nevrátila z bojišť první světové války a v březnu 1919 odchází na zasloužený odpočinek i řídící učitel a první sokolský starosta Josef Berger. Novým starostou je zvolen zakladatel spolku Josef Habr a do Louček přichází nový řídící učitel František Hořák, aby jako náčelník Jednoty a jednatel spolku začal psát novou bohatou kapitolu sokolské historie. Především pak s Hořákovým jménem je spjato vybudování místní sokolovny.

K dalším velkým úspěchům Jednoty v meziválečném období patří uspořádání sletu sokolské župy Ještědské, který se konal „za krásného počasí a velké účasti obecenstva 19. července 1931“. Slet byl přínosem i pro spolkovou pokladnu, zisk zapravil něco málo z dluhů, které zbyly po stavbě sokolovny. Stejnému účelu mělo sloužit i zřízení sokolského biografu v roce 1932, které neúnavně prosazoval František Hořák. Pamětníci vzpomínali nejen na celostátní slety (na sletovou daň si Jednota musela půjčit), ale i na okrskové sokolské cvičení z 22. května 1938, které narušila právě vyhlášená částečná mobilizace. To nejhorší však teprve přišlo s obsazením republiky a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava. Zavíraly se nejen sokolovny, ale pronásledovány a uvězněny byly i tisíce sokolů a sokolských funkcionářů, kteří se stali rukojmími nově nastolené okupační moci. I tato válka zanechala v sokolských řadách tisíce mrtvých. Loučky ztratily svého sokolského náčelníka Františka Hořáka, který se jako důstojník Československé armády zapojil stejně jako stovky dalších do domácího odboje a po zatčení v lednu 1943 se už nikdy nevrátil z jičínského gestapa. Dnes jeho jméno připomíná pamětní deska na průčelí sokolovny.

Sokol Loučky jako druhý nejstarší spolek obce obnovil svoji činnost v roce 1990. V čele Sokola se vystřídali starostové Květa Vajsová, která podporovala jednotu i finančně, dále  František Saska, Ludmila Janusová a Jitka Votrubcová. Dnes je Sokol vedle místních hasičů hlavním organizátorem všech společensko-kulturních podniků v obci. Organizuje bály, diskotéky a společně s hasiči hlavně akce pro děti. I když se v sokolovně pravidelně nesportuje, mládež sokolovnu využívá k pohybu hlavně v zimě k míčovým hrám. Prapor sportovců drží loučečtí fotbalisté.