
sokolovna po opravě

betlém

kvetoucí třešně

autobusová zastávka

Ježíš u kostela

cesta mezi sady

lidová architektura
Vítáme Vás v obci Loučky!
Obec leží v blízkosti velmi exponovaných lokalit pravěkého osídlení (v sousedství okolních skalních měst), o její nejstarší historii nemáme žádné doklady. Na katastru obce prozatím neproběhl ani žádný archeologický výzkum. Shovívavý úsměv vyvolává pověst o původu názvu obce – „může“ za něj hluchý stařeček, který štípajíc na návsi borové louče, odpověděl na otázku po jménu obce, co dělá – „Loučky, holečku, loučky“. Loučky byly pravděpodobně založeny mýtiči lesů nebo uhlíři. Výraz „loučka" totiž původně označoval promýcené borové lesy. Historie obce sahá do 15. století. První písemná zmínka pochází z roku 1499. Šlechtické majitele obce bychom našli mezi Markvartici – pány z Valdštejna a Vartemberka. K nejvýznamnějším majitelům obce patřil od r. 1623 Albrecht z Valdštejna. Ten už roku 1628 udělil panství rohozecké a zámek skalský (Malá Skála) s 28 vesnicemi (včetně Louček) a vším příslušenstvím v manství pod léno Mikuláši Desfours. Po příslušnících rodu Desfours se na počátku 19. století ujímá maloskalského panství textilní podnikatel František Zachariáš Römisch, po něm se v roce 1866 dostává do rukou svobodného pána Ludvíka Oppenheimera a roku 1903 kupuje maloskalský velkostatek dr. Vilém Medinger. Roku 1850 jsou Loučky vedeny jako katastrální obec v okrese Železný Brod, v letech 1869-1950 jako obec okresu Semily. V roce 1922 patřila k Loučkám obec Hamštejn a horní část Koberov. Loučky existovaly jako samostatná obec do roku 1960. Dne 13. června 1960 byly Loučky spojeny s obcí Klokočí v obec Klokočské Loučky patřící k okresu Semily. Pro sloučení mluvilo bezprostřední sousedství obcí, dobré komunikační spojení (28. 8. 1960 tu projel první linkový autobus na trase Turnov-Besedice-Železný Brod) a snaha o společné řešení zemědělských problémů. Obec Klokočské Loučky přetrvala až do 1. 9. 1990, kdy referendum rozdělilo obce opět na dvě samostatné jednotky – Klokočí a Loučky.